Nové objevy v Javořičských jeskyních

Nové objevy v Javořičských jeskyních

V lednu 1983 byla na popud pracovníků krasového oddělení Krajského vlastivědného muzea v Olomouci vytvořena a ÚV ČSS ustavena nová ZO ČSS 7-09 Estavela Olomouc. Úkolem této skupiny je spolupráce se speleologickou skupinou KVMO při průzkumech nepřístupných částí jeskyní, které komunikují s návštěvními okruhy pěti zpřístupněných jeskyní ve správě KVMO na území se­verní Moravy (Javoříčko, Mladeč, Špičák, Pomezí, Zbrašovské j.). Prvním úkolem skupiny bylo prozkoumat prostory jeskyně Švecová díra, které byly objeveny v r. 1956 speleologickou skupinou Ka­binetu pro geomorfologii ČSAV v Brně, a pokusit se o objevení jejich pokračování. Tyto prostory po objevení a zpřístupnění jeskyní Míru v r. 1959 komunikují s návštěvním okruhem Javoříčských jeskyní. Hlavní chodba Švecovy díry je orientována ve směru SV-JZ. To znamená na SV k okruhu Javoříčských jeskyní, kde se na něj napojuje v prostorách Závrtového dómu, a na JZ směrem ke Zkamenělému zámku, kde byla uzavřena suťovým závalem.

Prostory Švecovy díry objevené v r. 1956 představují pod­zemní koryto potoka Špraňku, který vnikal do stejnojmenného kop­ce v prostorách mezi Vojtěchovem a Zkamenělým zámkem. Proto bylo rozhodnuto postupovat při průzkumu směrem JZ, tedy proti původní­mu toku Špraňku. To znamenalo překonat mohutný zával, který na JZ chodbu uzavíral. Bezvýsledně jsme hledali možnost projít zá­valem či ho obejít. Bylo rozhodnuto tento zával rozebrat. Tato etapa prací byla nejnamáhavější. Zával musel být rozebírán odspo­du, protože jediná přístupová cesta byla k jeho patě, a to 1,5 m širokou a 5 m dlouhou chodbičkou tvořenou na pravé straně pevnou skalní stěnou a na levé mohutným říceným skalním blokem, který se horní částí opírá o pravou skalní stěnu a tvoří tak pevný strop. Těsně u paty závalu se chodbička zužuje, takže uvolněná suť byla protahována hrdlem o šířce 80 cm a výšce 1,3 m. Větší blo­ky musely být rozpojovány trhavinou. Jedinou, ale podstatnou vý­hodou tohoto hrdla bylo to, že chránilo před zavalením pracovní­ka, který vypouštěl suť. Po 6 měsících práce se podařilo v závalu uvolnit komín, kterým se dalo 17. 7. 1983 mezi pevně zaklíněnými skalními bloky vylézt nad zával do první objevené řícené pro­story. Jejím dominantním rozměrem je výška 17 m. Do 1/3 výšky ji v té době zaplňovala suť. Při průzkumu této prostory bylo zjištěno, že na opačné straně závalu je zřetelně vidět asi 3 m pod vrcholem přechod stěny prostory ve strop další jeskyně. Po uvol­nění několika suťových bloků se podařilo o 12 dnů později dostat do dalšího dómu. Jeho výška je max. 7 m, šířka 10 m a délka 60 m. Strop tohoto dómu je téměř vodorovný. Dno v první části dómu kle­sá a je pokryto zasintrovanou sutí s úlomky krápníkové výzdoby. Ve 2. části dómu se dno zvedá a je částečně hlinité. Dno zadní části je už téměř vodorovné, pokryté sintrovými kůrami. Výška se zde pohybuje okolo 2 m. V této části je již zřetelná vodní eroze. Dóm byl uzavřen sintrovou stěnou. Bylo nám jasné, že se dál bez vrtací techniky nedostaneme. V této situaci nám velice pomohl J. Vařeka z Javoříčka, který nám zapůjčil starší, ale výkonný typ el. důlní vrtačky i se stojanem. Šnekové vrtné tyče a korun­ky jsme sehnali v RD Jeseník. Do nově objevených prostor jsme za­vedli el. proud, instalovali stojan s vrtačkou a sondami jsme hledali nejtenší stěnu v sintrové ucpávce. Vzhledem k tomu, že jsme měli vrtné tyče max. 3 m dlouhé, nepodařilo se nám stěnu pro­vrtat. Po konzultaci s doc. Panošem bylo rozhodnuto o místě prů­niku. V tomto stádiu byly práce v r. 1983 ukončeny.

Na začátku r. 1984 jsme se rozhodli z bezpečnostních důvo­dů úplně zlikvidovat zával v prvním dómu, což nám trvalo téměř 5 měsíců. Teprve potom jsme začali s prostřelováním sintrové stě­ny. V sintrové ucpávce široké 3,5 m byl vystřílen tunel 1 x 0,8 m, a 4. 8. jsme pronikli do malé kapličky o ploše 25 m2 a odtud ještě téhož dne úzkým průlezem do zatím nejmohutnějšího zachovaného řečiště potoka Špraňku v Javoříčských jeskyních. Jeho délka je 130 m, šířka až 15 m a dosahuje výšky 10 m. Dno této jeskyně je na úrovni nejnižšího místa ve druhém dómu a po celé délce je pokryto sutí z větší části již stmelené sintrem. Na několika místech jsou zachované štěrkové nánosy. Prostoru uzavírá suťový zával, za nímž předpokládáme dalších několik set metrů jeskyní.

Za dva roky existence ZO ČSS 7-09 bylo v Javoříčských jesky­ních objeveno i s bočními chodbami přes 300 m nových jeskyní. To je od r. 1959, kdy byly objeveny jeskyně Míru, největší speleo­logický úspěch v krasových oblastech severní Moravy.

Autor: Ivo Kopecký